Stává se Vám někdy, že jste se pro něco rozhodli, například že začnete cvičit, hubnout, číst knížku, dopíšete článek, že začnete na něčem důležitém pracovat, ale nakonec jste sami sebe neposlechli? Místo toho jste strávili čas úplně odlišnými aktivitami jako je konverzace na chatu, stahování fotek, prohlížení si Facebooku, Whats upu, koukáním na televizi, surfováním na internetu  apod.?

Pokud se Vám to stává, pak máte pravděpodobně problém s odkládáním věcí a také nízkou seberegulaci, tedy schopnost vědomě ovládat své chování a emoce. Jednoduše se pro něco rozhodnete, ale už máte problém se poslechnout. Ale nebojte se, má to řešení.

Proč k tomu dochází?

Zakopaný pes je ve vašem mozku, který se vyvíjel postupně několik milionů let. Máme dvě starší části mozku – plazí mozek a emoční mozek a mladší část mozku – takzvaný Neocortex. Nervová spojení ze straší části mozku do mladší, jsou několikanásobně četnější a silnější, než je tomu v opačném směru. To má za důsledek, že naše chování je mnohem více ovlivněno našimi emocemi než naším racionálním rozumem.

Toto vede k závěru, že náš mozek není tvořený jen jedním myšlením, jak by se mohlo zdát. V psychologii se skutečně počítá a operuje s tím, že v našem mozku pracují v každém okamžiku dva nezávislé systémy.První systém je svým založením emocionální, je instinktivní, cítí bolest, radost. Druhý systém je racionální, přemítá o věcech, analyzuje, hodnotí, sní, plánuje a dívá se do budoucnosti. Už Platón hlásal, že v naší hlavě sídlí racionální vozataj, který musí držet na uzdě svého koně. Freud zase píše o sobeckém ID a zásadovém superegu a v nedávné době behaviorální ekonomové popisují oba systémy jako plánovače a vykonavatele. 

Mě osobně nejvíce zaujalo učení Buddhy, který ve svém učení využívá jednu velmi zdařilou abstrakci MODELU JEZDCE NA DIVOKÉM SLONOVI.

Jezdec představuje vědomou racionální část našeho mozku, takzvaný neokortex.

Slon je pak metaforou pro naši emocionální část mozku – emoce, návyky, instinkty, tedy pro naše podvědomé automatické chování.

Rozdíl mezi velikostí slona a jezdce krásně vyjadřuje nerovnováhu spojení mezi naším emočním mozkem a racionální částí mozku. Jezdec sedí v sedadle na divokém slonovi a drží ve svých rukou otěže a zdánlivě určuje směr jízdy. Klíčová je zde právě naše seberegulace, která vyjadřuje schopnost jezdce řídit slona – tedy vědomě ovládat naše emoce. Čím schopnější a silnější jezdec je, tím lépe dokáže slona držet na uzdě a vést ho po správné cestě. Naopak je-li jezdec slabý nebo vyčerpaný,   přestane být schopen slona řídit, jelikož ve skutečnosti je jezdec oproti slonovi velmi malý, takže pokud se jezdec se svým asi šestitunovým slonem neshodnou za cestě stejným směrem, asi uhodnete, kdo v ten okamžik zvítězí :-). Ano, převálcují nás emoce a pak se stává, že se pro něco vědomě rozhodneme, ale už se neposlechneme :-). 

Proč je tak těžké poslechnout sami sebe? Slabou stránkou našeho slona (tedy naší emocionální a instinktivní části) je totiž lenost, pohodlnost a náladovost. Naše emoční část mozku raději hledá rychlou a okamžitou odměnu (čokoláda) než tu dlouhodobou a budoucí (štíhlou postavu). Při selhávání pokusu o změnu je chyba ve většině případů na straně slona (limbického systému), který nechce vyměnit okamžité oběti za budoucí zisky. Změna se pak nepovede, jelikož jezdec (naše racionální složka) nedokáže udržet slona na cestě ve správném směru. Dobrá zpráva je, že silnou stránkou jezdce je schopnost dlouhodobého myšlení plánování, pevné vůle a vytrvalosti.

Proto je důležité, aby se jezdec naučil řídit svého slona, aby ho dokázal vést požadovaným směrem. Aby se naše racionální část mozku (jezdec) i naše emocionální část moku (slon) shodli na stejné cestě.  Souhra jezdce a slona je při naplňování naší osobní vize a plnění cílů, zásadní.

Jak tedy zvýšit svou schopnost seberegulace a zajistit souhru mezi slonem a jezdcem, aby oba šli stejným směrem?  Pro zvýšení seberegulace je klíčový náš takzvaný kognitivní zdroj. (angl.: cognitive resource či self-control resource).

V modelu slona a jezdce můžeme kognitivní zdroj chápat jako aktuální energii jezdce. Můžeme si ho představit jako nádobu s vodou. Při každé činnosti, do které se nám nechce, musíme se k ní přemlouvat a nutit, nám ubývá hodně energie, tedy náš kognitivní zdroj se vyčerpává – nádoba se vylévá. Jakmile se kognitivní zdroj vyčerpá, přestáváme být schopni seberegulace a začnou nás ovládat emoce. Jezdci dojde energie na řízení slona a ten si začne dělat, co chce on. Pak nastává situace, kdy nás řídí emoce, a my brouzdáme na internetu, odkládáme věci apod.

Dobrá zpráva je, že kognitivní zdroj lze během dne obnovovat a dokonce je možné dlouhodobě zvětšovat jeho celkovou kapacitu.

Jak na obnovu našeho energetického zdroje? 

Obnovu bychom měli provádět preventivně. Velmi prospěšné je doplnění glukózy, je dobré tedy například vypít skleničku džusu, sníst nějaké ovoce, hroznový cukr apod. Můžeme také udělat nějaké nenáročné fyzické nebo manuální činnosti, které nás ideálně baví – při nichž si jezdec může odpočinout a náš zdroj se obnovuje. Pět minut chůze nebo pár dřepů či protažení těla dokáže do naší nádoby také přilít větší množství nové energie. Pomůže například také, pokud se nám podaří preventivně během dne vypnout na chvilku telefon, zavřít maily, Vibery a vypnout sociální sítě. Udělat pár kroků, jít se projít, vyklonit se z okna a nadýchat se čerstvého vzduchu, udělat pár výskoků, vyběhnout schody apod. Vyplatí se vám „odpočinek“ během dne plánovat a také plán dodržovat. Vědecké výzkumy ukazují, že po cca 50 minutách soustředěné práce naše soustředěnost a výkonnost klesá. To je ideální doba, kdy si naplánovat mini přestávku. Já osobně si svou energii doplňuji malými přestávkami mezi prací, ovocem, vařením čaje, čtením motivačních citátů, hlubokými nádechy a výdechy, protahováním a nadýcháním se čerstvého vzduchu.

Jak můžete také trénovat jak správně řídit svého slona:

TIP: Vždy, když si něco poručíte, dodržte takzvané tří sekundové pravidlo. Nejpozději do 3 vteřin po tom, co si poručíte, se také poslechněte. Udělejte jakýkoli miniaturní krok/akci v činnosti, kterou chcete udělat. Čím déle se přemlouváte, tím menší je šance, že se poslechnete. Zkoušejte se neustále překonávat.

Dalším častým problémem proč někdy neuděláme to, pro co jsme se rozhodli/co jsme si předsevzali… je také velikost nebo náročnost našeho cíle nebo fakt, že bychom museli opustit naši zónu pohodlí, což našeho slona (naši emocionální část mozku stresuje a děsí), a proto raději neuděláme nic, nebo sáhneme po nějaké jednodušší a příjemnější činnosti – jednoduše řečeno v ten okamžik přenecháváme řízení našemu slonovi.

Ale i tahle situace má řešení a celkem jednoduché.

Tím řešením je ROZDĚLIT SVŮJ ÚKOL/CÍL NA MALÉ KOUSKY. JÍT PO MALÝCH KROCÍCH. Je prokázané, že malé a nepodstatné kroky nebo změny pomáhají naší mysli se vyhnout strachu, který nám pak blokuje cestu ke změně, k našim úspěchům, našim cílům, našim snům a naší kreativitě. Ty kroky musí být tak malé, že je téměř nemožné selhat (jinými slovy nevyplašíme našeho slona a tím pádem naše racionální část mozku (jezdec) pak může jít požadovaným směrem :-). Pokud chcete například začít cvičit udělejte 3 dřepy, nebo jednu minutu pochodujte. Pokud se chcete naučit jazyk, naučte se 1 slovíčko, pokud chcete více číst, přečtěte si jednu stránku apod. To jsou tak malé akce, že se nemůžete vymluvit ani sami sobě, že na ně nemáte čas a energii :). 

Malé kroky vám pomohou uskutečnit velké změny ve vašem životě. Tato metoda postupu po malých krocích se jmenuje KAIZEN, je opravdu velice účinná a jednoduchá a můžete s ní dokázat velké věci a změny ve svém životě. Více o metodě KAIZEN píšu také ve svém ČLÁNKU.

O metodě Kaizen a o tom, jak pomocí malých kroků dokázat velké věci a změny ve svém životě jsem napsala ebook

Přeji mnoho štěstí a úspěchů na cestě za Vašimi sny a nezapomeňte, že i cesta tisíce mil začíná vždy prvním krokem.

 Dáša

PS: Více o tomto tématu a principech fungování našeho mozku a o tom jak dokázat změny ve svém životě, píšu ve svém novém ebooku Malými kroky za velkými sny , který je nyní za AKČNÍ CENU a ještě s bonusovým průvodcem jak zvítězit nad odkládáním.

 

Použité zdroje: kniha Konec prokrastinace od Petra Ludwiga, ebook Malými kroky za velkými sny a internet