Vděk považuji za jednu z nejdůležitějších věcí v našem životě. Vděčnost je také 3. Zásada Reiki: Právě dnes jsem vděčný(á)

Před nedávnem jsem se vracela z centra Prahy a šla ke svému autu na parkoviště a v ten okamžik projíždělo popelářské auto. Byl nádherný slunečný den a já jsem při pohledu na popeláře pocítila náhlou a velkou vlnu vděčnosti. Uvědomila jsem si, že mnoho lidí bere popeláře jako něco podřadného, ale nebýt jich, tak máme brzo kolem sebe plno smrdutých a přetékajících popelnic. Byla jsem vděčná za lidi, kteří jsou ochotni tuto práci pro nás dělat, protože ruku na srdce, klik z nás by bylo ochotných tuto ne moc voňavou práci dělat?   

V dnešním zrychleném světě a hektických životech máme málo času na to „zastavit se“ a uvědomit si, za co můžeme být ve svém životě vděční. Mnoho z nás se obklopuje velkým množstvím materiálních věcí a přemýšlíme většinou spíš nad tím, co ještě nemáme, co bychom chtěli ještě mít a neceníme si toho, co již máme. A hlavně mnoho zdánlivě „obyčejných“ věcí bereme jako samozřejmost.

Já osobně jsem si důležitost vděčnosti začala více uvědomovat po kurzu sebepoznání, který jsem absolvovala před několika lety, a který mi v mnoha směrech otevřel oči. A také po narození mých tří dětí. Uvědomila jsem si, že vlastně nevyjadřuji vděčnost za „běžné věci, jako je mé zdravé tělo, střecha nad hlavou, jídlo, krásný den, to ženám po otočení kohoutku doma teče pitná voda, elektřina,  práce, rodina, peníze, přátele, oblečení, vybavení domácnosti,  knihy, obcody nadité zbožím, mír…… tyto věci jsem brala jako naprosto samozřejmé.

Před pár lety jsem navštívila NEVIDITELNOU VÝSTAVU v Praze, kde máte možnost se na 1 hodinu přenést do světa nevidomých, zkusit si projít bytem v naprosté tmě, objednat si pití na baru a zkusit, co slepí lidé zakoušejí na denním pořádku. Byla to pro mě ohromná zkušenost a hlavně jsem si uvědomila, že jsem NESMÍRNĚ VDĚČNÁ za svůj zrak.

Často se setkávám ve svém okolí se stížnostmi na to, co lidem v životě chybí (chtějí lepší práci, více peněz, hodnější děti, lepší auto, telefon, jet na lepší dovolenou, víc času na sportování, zábavu, nadávají na politiku, prezidenta a…..seznam by mohl být ještě hodně dlouhý). A samozřejmě ani já nejsem světice, takže i mě určitě každý den proběhnou hlavou stížnosti na to, že děti zlobí, že je doma nepořádek, že mám málo času apod. V ten okamžik se většinou zarazím a vzpomenu si na modlitbu optimisty a uvědomím si, že se na daný okamžik, na který si stěžuji, můžu podívat i z jiného úhlu pohledu z toho zabarveného vděčností. Že mám na výběr bud nadávat na občas hlučné, hádající se a zlobivé děti nebo cítit vděčnost za to, že se mi dostalo toho daru, že máme s manželem 3 krásné a zdravé děti a že prostě zlobení a hluk k dětem patří. Že mám na výběr stěžovat si na to, že je doma  často nepořádek rozházené hračky , upatlané věci, a nebo, že můžu v ten okamžik pocítit vděk za to, že mám to štěstí a žiju v krásném velkém domě s nádhernou zahradou. Můžeme nadávat na politikou situaci a nebo být vděční za svobodu slova a možnost veřejně vyjádřit svůj názor (není tak dávno doba, kdy ani v naší republice to nebylo možné). Můžeme nadávat na to, že prší a nebo být vděční za zalitou přírodu a zahradu. 

Když se přistihnu, že si na něco stěžuju, snažím se změnit svůj úhel pohledu na danou situaci z té vděčnější stránky.

Proč je vlastně vděčnost tak důležitá? 

Vděčnost je mocná síla, která nás povznáší. Je důležité vyjadřovat vděčnost, i když nemáme vše, po čem toužíme. Buďme vděční za jakoukoli maličkost v našem životě. Naučme se každý den oceňovat to, co už máme.

Oceňujme malé věci, na sobě, u přátel, rodiny, v okolí, naše malé i velké úspěchy, to, co jsme v životě již dosáhli… a pak budeme přitahovat více úspěchu a více věcí, za které můžeme být vděční. Vesmír nám vrátí mnohonásobně víc, než za co jsme byli vděčni. Vděčnost vytváří štěstí. Vnímejte kolem sebe každý den věci, situace, lidi, za které můžete být vděční. 

„Děkujeme-li „Vesmíru“ za to, co chceme v životě prožít, ve skutečnosti přiznáváme, že to už prožíváme. Vděčnost je tudíž nejúčinnější modlitbou k „vesmíru“; je potvrzením, že nás vyslyšel ještě dříve, než jste o něco poprosili.“ (úryvek z knihy Hovory s Bohem od Neale Donalda Walshe)

A jak můžeme vděčnost vyjadřovat?
  • Já osobně si každý den třeba při řízení auta, nebo při čekání ve frontě, ráno před spaním… opakuji, za co jsem vděčná.
  • Další skvělou metodou, kterou občas také praktikuji je napsat si „SEZNAM VDĚČNOSTI“ nebo „KNIHU VDĚČNOSTI“. Ten si můžete schovat, občas si ho přečíst a také doplnit.
  • Další krásná metoda, jak podpořit vděčnost je popsaná v knize „Tajemství“: Pořiďte si „kamínek vděčnosti“ – to může být jakýkoli kamínek, který někde najdete a líbí se vám, vlastně to ani nemusí být kamínek, stačí třeba kaštan. Noste ho pořád u sebe v kabelce nebo v kapse a vždycky, když se ho dotknete, tak si uvědomte, za co všechno můžete být vděční.
  • Vděčnost nám také pomůže, když se necítíme nejlépe (mám také osobně vyzkoušeno J). Pokud se chcete zbavit nepříjemných pocitů, jste-li unavení, smutní, bez nálady, zklamání, svou energii a vibrace můžete rychle změnit, když si začnete uvědomovat, co vše v životě už máte a za co můžete být vděční.
Věcí, za které můžeme být vděční je nekonečně mnoho. Zde uvádím pro ukázku můj nedávný seznam vděčnosti:

Jsem vděčná za:

Své zdraví, tělo, zrak, všechny končetiny, rodinu, zdravé děti Verunku, Adámka a Karolínku,  za domov, elektřinu,  vodu, za své přátele, za svou práci, peníze, jídlo, auto, životní optimismus, touhu vzdělávat se, za naše zvířata, zahradu, přírodu a její dary, každý nový den, každý nový zážitek, za nezdary a poučení se z nich, za pomoc druhým a pomoc od druhých, za pocit štěstí, ranní kávu, poznávání nových lidí, knihy, kurzy, slunečný den, odpočinek, lásku, své koníčky a zájmy, ZA ŽIVOT A JEHO KRÁSY, za možnost jezdit na dovolené, za mír v naší zemi, za inspirující lidi kolem mě… a je toho ještě mnoho.

Ať jsou vaše životy plné okamžiků, za které můžete být vděční

Vaše Dáša