Před nedávnem jsem dočetla úžasnou knihu Domluvit se dá s každým od Marka Goulstona (mimochodem vřele doporučuji). V knize je plno úžasných cvičení a technik, jak zvládat komunikaci s různými typy lidí. Jedno cvičení mě však nadchlo a dostalo. Jde o cvičení, jak během pár minut (samozřejmě po určitém tréninku) dostat ve vypjatých a stresových situacích pod kontrolu své emoce, své myšlenky , prostě sami sebe a jednat s jasnou myslí.

Je to návod, jak dostat sami sebe z režimu paniky do režimu „řešení.“

Toto cvičení se jmenuje PŘESUN OD „JE TO V PR*ELI“ K „JE TO DOBRÝ.“

Když jsem v knize o tomto cvičení četla, hlavou se mi prohnala letmá myšlenka, že je vlastně škoda, že nemám moc na čem si toto cvičení vyzkoušet v praxi. No ,ale  jelikož „Vesmír“ je takový Džin z lahve, který naše přání vyslyší a prohlásí: “Tvé přání je mi rozkazem.“ Netrvalo to ani dva dny, a já jsem si toto cvičení mohla vyzkoušet hned v praxi.

Co se stalo? Jela jsem autem s mladší dcerou  vyzvednout do školy starší dceru. Ve chvíli, kdy jsem vjížděla na frekventované hlavní silnici na zúžené místo, kde je  přechod pro chodce s ostrůvkem uprostřed silnice, jsem zaslechla houkání sanitky. Byl to velmi rychlý sled událostí v průběhu několika sekund. Všimla jsem si, že těsně za mnou jede větší dodávka a k ní se přibližuje sanitka. V ten okamžik, kdy jsem vjela do zúženého místa, které je sotva pro jedno auto, jsem Karolínce řekla: „ Musíme rychle ke straně, abychom pustily sanitku.“ Sotva jsem to dořekla, ucítila jsem, jak mi najednou úplně přestalo reagovat auto, začaly blikat všelijaké kontrolky. Auto dojelo setrvačností kousek za přechod za zúžený kus silnice. Ale samozřejmě dodávka za mnou zůstala přesně v tom nejužším místě a za ní netrpělivě ze věcech sil houkala sanitka, která nemohla projet.

Asi si umíte živě představit celou situaci, kdy jsem zastavila v tom nejnevhodnějším okamžiku a na tom nejnevhodnějším místě 🙂 . Dala auto na „blikačky“, auto za mnou se dvěma muži na palubě, na mě vytrvale  troubilo a pánové rozhazovali rukama, klepali si na čelo a ani raději nechci vědět, co za slova padalo, ale určitě nějaká začínající od P a K by se našla :-). V ten okamžik  jsem si pomyslela: “A je to v pr*eli, Murphyho zákony prostě fungují neomylně.“ Ani nevím, kudy ta sanitka projela, ale pravděpodobně v protisměru.

Vystoupila jsem z auta, naznačila rozčíleným mužům, aby stáhli okýnko a sdělila jim, že chápu, že chtějí, abych hned odjela, ale že mi nejede auto a že se prostě nerozjedu. V mžiku se oba uklidnili, a hned mi nabídli, že mě roztlačí. Podařilo se mi díky jejich pomoci (děkuji ještě jednou) odjet s chrčícím autem mimo hlavní silnici a nechat ho odstavené při kraji v klidné části mezi domečky. Měla jsem pak čas si v praxi projít jednotlivé kroky cvičení a dostala se do stavu „Je to dobrý.“  A s Karolínkou jsme si užily moc krásné a slunečné dopoledne, objevily krásné nové hřiště a užily si krásnou procházku domů.

Jaký je tedy PROCES CVIČENÍ – Přesuňte se od „je to v pr*eli“ k je to dobrý.“?

K tomu, abyste pochopili, jak stres ovlivňuje vaši schopnost jednat uváženě ve vypjaté/stresové situaci, nebo se v takovém okamžiku umět domluvit s druhými lidmi, musíte znát mentální fáze, jimiž procházíte, když stres nebo krizi zažíváte. A je jedno, zda se jedná o různé krize a hrozby od naťuknutí auta svého, nebo auta jiného řidiče, hádky s partnerem, ztracenou smlouvu, vyhazov z práce, nepříjemný rozhovor se šéfem, nebo zjištění, že je vaše dcera těhotná. Váš mozek k různým tipům krizí přistupuje více méně stejně. Pokaždé, když jsme rozrušení procházíme následujícími fázemi dá se říci ve stejném pořadí:

Proces od „je to v pr*eli“ k „je to dobrý“ :
  • „Je to v pr*eli“ (fáze rekce): To je katastrofa, jsem v háji, co se to k čertu stalo, tohle už nespravím, je konec.
  • „Krucinál“ (fáze uvolnění): Takto je tedy pořádný průšvih a bude trvat , než to dám do pořádku. Tohle se může stát jenom mě.
  • „Ach jo“ (fáze zacentrování): Dobře, tohle můžu dát do pořádku, ale bude to příšerná otrava.
  • „No co už“ (fáze opětovného soustředění): Nedopustím, aby tohle zničilo mou kariéru/můj den/můj život/tento vztah…, musím podniknout následující kroky, abych to dal/a do pořádku.
  • „Je to dobrý“ (fáze opětovného zapojení): Jsem připraven/a dát věci do pořádku.

Jak říká Mark Gouldston:“ Jádro pudle je v tomhle – když si v reálném čase uvědomíte tyto fáze a umíte ve své mysli identifikovat, jak přicházejí, můžete se svými emočními reakcemi v jednotlivých fázích manipulovat. Výsledkem je to, že budete schopni rychle přejít od startu k cíli v řádech minut. Pochopitelně netvrdím, že budete umět vyřešit jakoukoli krizi během dvou minut. To ani není možné. Mám tím na mysli, že budete umět promyslet cestu možných řešení takto rychle. Umožní vám to dostat se z režimu paniky do režimu „řešení.“

Jedním z rozhodujících částí procesu přesměrování vašeho mozku ze stavu paniky do stavu logiky, je podle Marka to, umět si pojmenovat, co v jednotlivých fázích cítíte. Můžete to udělat potichu nebo nahlas, podle toho, kde se zrovna naházíte. Je to velice důležitá součást toho, jak se umět rychle ovládnout. Je to velice důležitý první krok tohoto cvičení.

Proč? Jak píše Mark ve své knize, je podle výzkumů je prokázáno, že když pojmenujeme v daný okamžik své emoce (například vystrašený, rozčílený, naštvaný….) – naše amygdala (naše součást savčího mozku, která v nás chrání a vyvolává reakci útěk, útok, čímž nám zamezuje přístup k naší racionální části mozku) se téměř okamžitě uklidní a ve stejný okamžik se aktivuje naše racionální část mozku (neocortex). Čímž pádem náš racionální mozek v ten okamžik ukočíruje emoční část našeho mozku a my můžeme začít v klidu uvažovat racionálně. Proto v okamžik krize nebo začínající stresové situace není dobré dělat, že je vše v pohodě, ale naopak je prospěšné si připustit, že je to v pr*eli, že jste vystrašení, vystresovaní apod.

Toto uvědomění si našeho pocitu, našich emocí v dané fázi krize, je prvním krokem, je to jakýsi pomyslný odrazový můstek a je důležité se zde nezaseknout. Vy se z této startovní pozice pak musíte dostat ve vašem mozku do vyšších sfér – od paniky po úplné ovládnuté sebe sama.

Jak tedy konkrétně procházet jednotlivými fázemi procesu od „je to v pr*eli“ k „je to dobrý.“? 
Níže uvádím ukázku z knihy Domluvit se dá s každým od Marka Gouldstona:

  • „Je to v pr*eli“ (fáze rekce): Nepopírejte, že jste rozčílení nebo že máte strach. Namísto toho popište, co cítíte, a přijměte to, pojmenujte potichu vlastní pocity (jsem opravdu hodně vyděšený. Hrozně se bojím, abych kvůli tomu nepřišel o práci apod.) Řekněte to nahlas, pokud jste o samotě, protože fyzický akt vydechnutí při mluvě vám pomůže se zklidnit. Pokud máte možnost odejít na pár minut, udělejte to. Pokud ne, prvních pár vteřin na nikoho nemluvte. Musíte se plně soustředit na to, abyste věc vzali na vědomí a abyste zpracovali svůj vztek a paniku. Pokud vám situace dovoluje na pár vteřin zavřít oči, udělejte to.
  • „Krucinál“ (fáze uvolnění):  Poté, co si uvědomíte své silné emoce, zhluboka a pomalu dýchejte nosem, oči mějte klidně zavřené a nechte tyto emoce odeznít.  Dělejte to tak dlouho, dokud neodezní úplně. Až je uvolníte, nepřestávejte dýchat a relaxujte. To vám umožní získat zpět svou vnitřní rovnováhu.
  • „Ach jo“ (fáze zacentrování): Pokračujte v dýchání a s každým nádechem se oprostěte od stavu pohotovosti prvního stupně, pak druhého stup i třetího, čtvrtého a pátého. Může vám pomoci, pokud si budete v této přechodné fázi opakovat následující slova: „A do pr*ele“, „Krucinál“, “Ach jo“, „No co už“.
  • „No co už“ (fáze opětovného soustředění): Začněte přemýšlet, co můžete udělat pro to, abyste měli následky situace pod kontrolou, a snaže se z toho vyváznout co nejlépe.
  • „Je to dobrý“ (fáze opětovného zapojení): Pokud jste měli do této doby zavřené oči, otevřete je. Pak udělejte, co je potřeba.

Ze začátku pro Vás možná bude těžké dostat se rychle od jednoho kroku k druhému.  Ale jak už to je v životě se vším, teprve cvičení z nás dělá mistry. Takže pokud budete tyto kroky ve své mysli nacvičovat a používat je ve skutečných situacích, které vás v životě potkají, budete se postupně zlepšovat a zrychlovat. 

Po nějaké době tréninku uvidíte, že i v těch nejvypjatějších situacích jste pánem situace, máte situaci pod kontrolou a umíte dělat správné kroky a zachovat relativně chladnou hlavu.

Tuto techniku můžete ocenit také například, pokud máte tendenci se rozplakat, kdykoli na vás někdo zakřičí nebo slovně zaútočí. Tím, že si aktivně uvědomíte svou potřebu plakat („Dobře, tohle je fáze „Krucinál“ a mě je do breku) a nebudete ji potlačovat, nad ní získáte moc. Pláč bude jedna z možností a vy se rozhodnete tuto možnost nevyužít.

Jak říká Mark Goulston: „Přesun od „je to v pr*eli“ k „je to dobrý“ znamená, že se posouváte od stavu, kdy jste fixovaní na své přesvědčení, jak svět podle vás má či nemá fungovat (ale nikdy nebude), ke stavu, kdy se umíte vypořádat se světem, jaký je.“

 Mějte krásné a pohodové dny.

 Dáša

 EBOOKY TAJEMSTVÍ MOTIVACE A MALÝMI KROKY ZA VELKÝMI SNY NYNÍ V AKCI

Použité zdroje: kniha Domluvit se dá s každým – Mark Goulston

Foto- www.pixabay.com