Mám ráda aktivní a bohatý život, ráda čtu knihy, sleduji online semináře, ráda cestuji, učím se novým věcem, pracuji na svém osobním rozvoji. Ráda kreslím, sportuji, miluji tvoření, také pracuji pro místní mateřskou školu, vedu svůj projekt Život ve svých rukou, koučuji, věnuji se výkladům osobních astrotypů, partnerských korelátů a osobních čísel Ming kua. Moc ráda vedu kurzy kreslení a zajímám se o plno dalších věcí. Do toho všeho se v mé hlavě zrodila myšlenka na vlastní podnikání.

Na to všechno je ale potřeba čas. Přesněji řečeno hoooooooooooooooodně času. Kde ho ale vzít? Naše rodina se postupem času krásně rozrostla a nyní máme 3 úžasné děti (věk 11, 5 a 3 roky), 3 kočky a zakrslého králíčka.  Máme také nádherný dům s velkou zahradou a také mám ráda, když je doma pořádek a zahrada krásně kvete. Jak šel čas, tak pomalu, ale jistě velká většina mého času byla postupně vyplněna péčí o děti, rodinu, domácnost, vaření, uklízení a další krásné povinnosti, které s sebou velká rodina nese.

Chtěla jsem však, aby mi zbýval čas také na moje zájmy, sport, vzdělávání se, četbu, rozvoj, tvoření a práci, která mě nesmírně baví a naplňuje, takže ji ani prací vlastně nechci nazývat. Nechtěla jsem se vzdát času pro sebe a omezit se „jen“ na péči o rodinu, děti a domácnost, protože jinak bych také mohla skončit v Bohnicích a to jsem tedy rozhodně nechtěla.

Když se mělo narodit naše 3. dítko – syn Adámek (dnes 4  roky), který pro nás byl takové krásné překvápko, honilo se mi hlavou, jak to vše zvládnu? Jak skloubit péči o rodinu, tři děti, kdy prostřední Karolínce bylo teprve 8 měsíců. Do toho učení se s Verunkou, která tehdy šla do 1. třídy. K tomu vařit, uklízet, pracovat, udržet si vlastní podnikání a ještě si najít čas sama na sebe, cvičení, své zájmy a koníčky?

Ideální řešení mě napadlo hned. Kdyby tak šlo, aby se den dal nafouknout ideálně na 30 hodin. Ale to jaksi nejde. Takže jsem se musela vrátit zpět do reality. Můj první pocit byl, že to sama zvládnout nemůžu, že asi budu potřebovat chůvu, pokud chci dál pracovat a realizovat se. No jo, ale s chůvou mám tak nějak vnitřní problém, takže se mi honilo hlavou – přece jsem si nepořídila děti kvůli tomu, aby je vychovávala chůva, to se raději vzdám práce a času pro sebe. No, jenže když se toho vzdám, pak se nebudu cítit naplněná a mohu se dopracovat k syndromu vyhoření a to také není úplně ideální a možná mě pak opravdu čekají ty Bohnice.

Tak co teď s tím? Jak tohle vyřešit?

Díky tomu, že jsem sama se sebou vedla tento vnitřní dialog a kladla si sebekoučovací otázky, jsem si uvědomila, že přece jen tato situace nějaké řešení má. Tím řešením může být metoda Kaizen, která mě naprosto okouzlila, protože je tak jednoduchá a aplikovatelná dá se říci na všechno, že není téměř možné selhat.

Kaizen jsem už tehdy ve svém životě využívala, ale jen v malé míře. Rozhodla jsme se začít ji využívat naplno. Začít ji aplikovat na co nejvíce věcí a situací v mém každodenním životě. Za zkoušku nic nedám. Kdo nic nezkusí, nic nezkazí, říká se. Tak jsem se rozhodla, že to prostě zkusím a uvidíme. A když neklapne plán A, tak pak budu muset najít plán B.

Při tomto uvědomění si, se mi nesmírně ulevilo a získala jsem pocit, že zapojením metody Kaizen, rozdělením úkolů na malé části a dobrým plánováním času, to nějak zvládnu. Cítila jsem naději, že existuje cesta, jak skloubit vše, co potřebuji, dohromady. A postupně jsem začala metodu Kaizen aplikovat na většinu činností, které každý den vykonávám a dělám to tak dodnes, i když už se má časová situace hodně zlepšila. Tak se mi podařilo skloubit zpočátku zdánlivě nemožné.

Začleňte Kaizen do svého života i vy a zjistíte, že dokážete pomocí malých kroků zvládat neuvěřitelné věci.

Co to vlastně je KAIZEN – Čtěte ZDE

O Kaizen jsem napsala ebook Malými kroky za velkými sny, věřím, že tato velmi jednoduchá a úžasná metoda může v životě pomoci každému z nás.