Žijeme v uspěchané době, kdy dokážeme zdánlivě mnoho, ale někdy ztrácíme sami sebe a zapomínáme, že ty nejkrásnější věci jako úsměv, laskavost, východ slunce, rozkvetlé květiny, smích, pohlazení, obětí, setkání s přáteli, odpočinek, modrá obloha, vůně táboráku, zpěv ptáků a spoustu dalších…. jsou ZADARMO. Máme je každý den kolem sebe, jen je často bereme jako samozřejmost.

A proto vnesme více smíchu a  radosti do svých životů, čtěme více, objímejme se více, pomáhejme více, buďme více vděční  a hlavně  nezapomínejme si vážit zdánlivě obyčejných věcí.

Paradoxy dnešní doby

Dnes máme větší domy a menší rodiny,

víc vymožeností, ale méně času,

máme víc titulů, ale méně zdravého rozumu,

víc vědomostí, ale méně soudnosti.

 

Máme víc odborníků, ale také víc problémů,

víc zdravotníků, ale méně starostlivosti.

Utrácíme příliš bezstarostně, smějeme se málo,

jezdíme rychle, zlobíme se brzy, udobřujeme se pozdě,

čteme málo, televizi sledujeme hodně,

a modlíme se velmi zřídka.

 

Znásobili jsme naše majetky, ale zredukovali naše hodnoty.

Mluvíme mnoho, milujeme málo, a podvádíme příliš často.

Učíme se jak vydělat na živobytí, ale ne jak žít.

Přidali jsme roky životu, ale ne život rokům.

 Máme vyšší budovy, ale nižší charaktery,

širší dálnice, ale užší obzory,

myslíme víc, ale máme méně,

kupujeme víc, těšíme se z toho méně.

 

Cestujeme na měsíc a zpět,

ale máme problém přejít přes ulici a navštívit sousedy.

Dobýváme venkovní vesmír, ale vnitřní ne.

Rozbili jsme atom, ale ne naše předsudky.

 

Píšeme víc, učíme se méně,

plánujeme víc, dokončujeme méně.

Naučili jsme se pospíchat, ale ne čekat,

máme vyšší platy, ale nižší morálku.

Vytvořili jsme víc počítačů pro víc informací,

abychom vytvořili víc kopií, ale méně komunikujeme. 

Máme vyšší kvantitu, ale nižší kvalitu.

 

Tohle je čas rychlého stravovaní a pomalého trávení,

vysokých mužů a nízkých charakterů,

více volného času a méně zábavy…

Více druhů jídla…ale méně výživy,

dvou platů…ale více rozvodů,

krásnějších domů…ale neúplných rodin.

Proto navrhuji, že tak jako dnes, nenechávej nic na zvláštní příležitost,  protože každý den, který žiješ je zvláštní příležitost…

Vyhledávej vědomosti, víc čti, seď na verandě, a obdivuj výhled bez toho, abys věnoval pozornost svým potřebám.

Buď víc času se svou rodinou a přáteli, jez oblíbená jídla, a navštěvuj místa, které máš rád. Život je řetěz radostných momentů, není jen o přežití.Používej svoje křišťálové poháry, nešetři nejlepším parfémem, a použij ho kdykoliv budeš chtít.

Odstraň ze svého slovníku fráze jako „někdy jindy“ a „příště“. Napiš ten dopis, který jsi chtěl napsat „někdy jindy“.

Řekni své rodině a přátelům – Jak moc je máš rád!

Neodkládej nic, co přináší smích, a radost do tvého života.

Každý den, každá hodina, každá minuta je výjimečná,

a ty nevíš, jestli není třeba tvoje poslední.

 

Pokud jsi příliš zaměstnaný najít si čas přemýšlet nad touto zprávou, říct o ni někomu, koho máš rád,

a říkáš si, že to uděláš „někdy jindy“, 

 věř mi,

 „někdy jindy“

 už to třeba nestihneš….

Zdroj – https://juniper.signaly.cz/0901/paradoxy-dnesni-doby